Nyní, když víme kdy a kde nám meteosonda dopadla, je třeba se rozhodnout, jestli pro ni jet. Poloha, kam přesně sonda dopadla, je velice důležitá. Z mojí zkušenosti se vyplatí jezdit pouze pro sondy, které přistály do polí. Pokud sonda dopadla do lesa, sadu, vody, lomu, zastavěné oblasti, tak je velice velká šance, že sonda nebude přístupná a nemá smysl pro ni jezdit. I na polích bude náročné malou sondu najít, hlavně na jaře nebo v létě, kdy jsou na polích vzrostlé plodiny.
Sonda přistála nedaleko, přišel vám email. Dojedete k poli a co teď? V emailu budou souřadnice přibližného místa přistání. Ty zadáte do google map, nebo podobné aplikace, a ta vás navede na přibližné místo přistání. Osvědčilo se mi jít v kolejích vyjetých od traktorů. Tak je možné se dostat doprostřed pole, aniž bychom poškodili plodiny a ušpinili se. Koleje mají také výhodu, že si v nich často všimneme lanka spojující balón se sondou. Když jsme na místě přistání a po cestě jsme si ničeho nevšimli, je nutné systematicky prohledávát okolí. Sonda, balón, lanko, občas i padák jsou bílé nebo světlé barvy, takže v zeleném/hnědém poli jsou výrazné.
Takto lze sondu najít s nulovou investicí, stačí pouze mobilní telefon. Sondy asi ještě cca 12 hodin po přistání vysílají a to nám může pomoci je najít. Déle vysílat nemohou kvůli omezené kapacitě baterií. Vysílaní můžeme zachytit jednoduše pomocí jakéhokoliv rádia schopného příjmu frekvencí na UHF (VKV) pásmech. Dále se hodí směrová anténa, postačí jednoduchá YAGI anténa. Ze začátku jsem jezdil vždy s RTL-SDR + notebook a YAGI anténou, ale nyní hledám pouze s pomocí google map.